Úvod > LESOZAHRADA > PRACUJEME S VODOU

1) Neplýtváme s vodou v pravém slova smyslu.

2) Vytváříme podmínky, aby se voda v krajině udržela.

Rómio: "Konkrétně tyto kaštany jako desetikačka padaly 3. 4. 2019. Byl jsem zrovna na zahradě, když to začalo padat jako z apokalypsy, koukal jsem s úžasem... To bylo třískání, jako když někdo práská bičem o střechu."

Voda... Jako děti jsme ji milovaly. Ráchání v kalužích, brouzdání potoky a řekami, lodičky na rybnících...Ty šplouchance, ty všechny rozličné zvuky vody... Je velmi prospěšné si vzpomenout na dětské vnímání a voda je vodítkem paměti. Jako velké děti se bojíme, že zmokneme a budeme nemocní. Ale takovým způsobem dnes už moc, lidemžel, neprší. A když už, tak máme ochranný štít - deštník.

Mnohdy se to hodí, když padají kápance jako kaštany. Příjemný, svěží, jemný deštík či poprašek čechrajicí nám vlasy - je to velmi příjemné a osvěžující. Možná lepší, než být zbytečně omotán v igelitce - pláštěnce. Můžeme si vybrat. A výběr je znakem svobody. To je paráda. Ne všude si voda teče takto svobodně.

Bát se vody znamená bát se sám sebe. Zmoknout a být z toho nemocný? To je pro tebe znamení, že imunita nepracuje úplně dle zdravých buněčných vzorců - programů. Nastal moment to změnit.

Kam se voda ztrácí?

Mnozí z nás zaregistrovali, že v několika posledních letech množství vody, která padá z nebe i té podzemní, je menší a menší. Řeky se mění v potůčky a déšť se stává pomalu posvátným. Pokud ještě stále platí fyzikální zákony, pak bychom se měli ptát, kde je nyní ta voda, která chybí tam, kde před lety ještě byla? Kam se přeskupila?

A jak pomoci udržet vodu v krajině? Chceme-li přežít v této formě, na tyto otázky musíme najít odpovědi. Protože co zde může existovat bez vody?

Přírodě stačí trochu pomoci a ona to hned podpoří.

Jedním z klíčů jsou jezírka a remízky na vhodných místech. Dalším klíčem je dostatek objemných stromů, které slouží jako přírodní vodojemy. A místo destruktivního plošného sekání, sekejme Intuitivelive. Protože i dospělé travní porosty jsou pro vodu vesmírně důležité.

Hledejme další a další klíče, dokud nebudeme žít zdraví na zdravé planetě. Milujme vodu ve své pravé podstatě-struktuře. Zajímejme se o to, co se s ní děje. Co se děje s vodou, děje se i s námi.

Voda nemá titul a přesto je vzorově inteligentní. To, co je pro tu životadárnou kapalinu samozřejmostí, je pro člověka bájným snem. Nebo se ti daří brilantně jako vodě v každičkém okamžiku téci životem cestou nejmenšího odporu? :-)))

1) Neplýtváme s vodou

Pokorně = vážně. Je to vesmírně důležité. Každý si to šetření představí trochu jinak. Náš výklad vycházející z Logické spirituality zní takto: Je to jen předložený model vyzkoušený praxí. Je jen na tobě, jak si to zvolíš. A to přesto, že to ovlivní nás všechny. Takhle zajímavě spolu fungujeme.

Mít omyté auto - je to hezké, to ano. Ale vážně ho je potřeba mýt každý týden či ještě častěji? Když si uvědomíme, jaký proud vody z té trysky stříká a jak dlouho to trvá... Když si představíme, kolik takových myček je v jednom městě, natož po celém světě. A považte. V době sucha v roce 2019 zákon zakazoval zalévat zahrady. Tzn., že ten, kdo znění vymyslel, po nás chtěl, abychom nechali umřít živé stromy a plodiny, naše živé zahrady, se kterými si také mnozí dáváme slušnou práci.

Avšak ten autor nejspíš nedržel motyku v ruce, natož aby něco cítil.. Jinak si neumím vysvětlit, že preferoval zálévání plechových aut, které nežijou z vody, ale z ropy. Jako bonus si tento chytrý dárce zákona odnáší zásluhu také za znečištění vody chemickými saponáty, kterých mytí aut rozhodně nespolkne málo. A to vše v době, kdy déšť byl vzácností. A vypadá to, že je to tu znovu.

A tedy řešení? Myjeme auto, když je to opravdu potřeba. Například, když jedeme na akce. Nebo na delší výlet, kde si chceme i své auto užít. Cca 1x za 2 měsíce. A ano, jde to. Naše hodnota nespočívá v čistotě auta, nýbrž v čistotě úmyslu. Je lepší nechat vodu pro živé organismy, stromy a zahrady protože ty z ní žijí. Vždyť ropa není malá daň za jízdu autem. Co myslíš? Někdy je lepší nechat ego spát. Je spirituálně logické, že když auta pracují v prašném prostředí (na vozovce), musí být po většinu času od prachu. A co je na tom? Samozřejmě nemluvím o centimetrové vrstvě. To už by byla řeč o hlíně.

Ať každý, kdo to ještě dělá, zahloubá v hlubinách citového pole. Pomůže položit si otázku, proč to ve skutečnosti dělám? Proč myji auto 3x týdně? Nespadl jsem do nějaké pasti?

Takže, kdybyste nás viděli někdy jet zaprášeným autem, není to proto, že bychom nutně byli čuňata. Navíc tento příměr je dost zvrhlý. Čuňata žijou v hnoji proto, že jsme jim my lidé homo-sapiens takové podmínky vytvořili.

Nemáme nablýskaná auta proto, že to není potřebné ani nijak prospěšné. Takováto auta mají mít lidé, pro něž je auto koníčkem, mazlíkem. To je spirituálně logicky naprosto dobře pochopitelné a akceptovatelné. Ale proč každý?

A s jakým řešením máme pozitivní zkušenosti?

Vyloučili jsme zbytečné a škodlivé.:

V první řadě saponáty. Stejně je to spíše Placeboefekt. Auto není pánvička. Nebo rozeznáš auto pořádně umyté proudem vody se saponátem či bez saponátu? Alespoň jednou to zkus bez té pěny. Pak vnímej ten pocit z té čisté práce. Za pokus to stojí.

Hned v druhé řadě jsme vyloučili zbytečné mytí. Intervaly jsou delší. Takže kromě vody a saponátů šetříme také peníze a svůj čas.

Mnozí z nás zaregistrovali, že v několika posledních letech množství vody, která padá z nebe i té podzemní, je menší a menší. Řeky se mění v potůčky a déšť se stává pomalu posvátným. Pokud ještě stále platí fyzikální zákony, pak bychom se měli ptát, kde je nyní ta voda, která chybí tam, kde před lety ještě byla? Kam se přeskupila?

A jak pomoci udržet vodu v krajině? Chceme-li přežít v této formě, na tyto otázky musíme najít odpovědi. Protože co zde může existovat bez vody?

Přírodě stačí trochu pomoci a ona to hned podpoří.

Jedním z klíčů jsou jezírka a remízky na vhodných místech. Dalším klíčem je dostatek objemných stromů, které slouží jako přírodní vodojemy. A místo destruktivního plošného sekání, sekejme Intuitivelive. Protože i dospělé travní porosty jsou pro vodu vesmírně důležité.

Voda nemá titul a přesto je vzorově inteligentní. To, co je pro tu životadárnou kapalinu samozřejmostí, je pro člověka bájným snem. Nebo se ti daří brilantně jako vodě v každičkém okamžiku téci životem cestou nejmenšího odporu? :-)))

V roce 2017 jsme začali s intuitivním experimentem, který se ukázal jako velmi funkční. V terénu Lesozahrady jsme postupně vybudovali několik jezírek tvořící soustavu záchytných vodních nádrží, které se postupně přelévají.

Jak vznikl tento nápad?

Během pozorování a poslouchání vodní triády. To bylo takové menší dílko postavené v roce 2017. Je založené na přelévaní vody v 9 kulatých a 1 obdélníkovém vědru pomocí dřevěných kanálků.

Poslouchejme zvuky vody. To je silná a blahodárná zvuková terapie. Pomocí různě umístěných kamínků ve žlabech se dalo celý tento vodní obvod, jež je hudebním nástrojem, ladit.

Jak tato jezírka dokážou zachytit vodu?

Jak voda stéká po vyschlé zemi, stéka do jezírek, protože k nim jsou vyprofilovány nenápadné prohlubně. Jezírka jsou takto propojena. Jezírka jsou z malé části propustná a tak nakonec voda skončí stejně v potoce.

Avšak celý proces se velmi zpomalí. V podstatě lze takto mírně nahradit funkci stromů, které na velkých plochách chybí.

Příklad dnešní situace: V létě málo prší a hlína je vyprahlá. Tím se stává tvrdou a nepropustnou pro vodu. Spustí se přívalový déšť a voda do hlíny nesákne. Všechna voda tak z polí a holých luk rychle steče do kanalizace a potoků. Tráva na loukách, stromy, nestihne se to ani zalít. Stromy navíc nestihnou vodu nasát skrze kořeny, protože voda steče velmi rychle do kanalizací a potoků. Takže vodojemy - stromy zůstavají prázdné. Pak vysychají.

Potoky často takové nárazové množství vody nestíhají pojmout a vylévají se.

Soustava jezer vedená ve směru přirozeného stoku vody cestou nejmenšího odporu dokáže tento problém efektivně řešit. Navíc káskada jezer má i jiné velmi pozitivní funkce.

Např. vzniká prostor pro návrat potřebných živočichů. Jak jsme byli pozitivně překvapeni, když se v nově vzniklých vodních dílech objevily žáby. Netravalo to ani měsíc.

A nebo vážky

Takto relativně snadno můžeme pomoci přírodě. Tohle dokážou udělat i malá jezírka.

Než skončí voda v potoce, stihne ještě prolít louku, napojit květiny a stromy a provlhčit vzduch. Aby to takhle fungovalo, jezera musí být bezfóliová. Ne všude to jde. Máme to štěstí, že zde je velmi jílovitá půda a ideální pozvolný sklon louky.

A nyní přijmi pozvání na prohlídku vodních děl Lesozahrady.

Jak název napovídá, tohle jezírko má hned dvě hlavní funkce. Funkcí první je izolace domu od okolní louky. Původní záměr byl, že toto jezírko bude fóliové, aby splnilo izolační vlastnost. Nevíme, jak je to možné, ale funguje to i bez fólie. Od doby, co tohle jezírko bylo realizováno, je v domě relativně sucho. Funkce druhá je sběr a kumulace stékající vody z okapů. Tuto vodu pak pomocí čerpadla rozvádíme do jezírka, ve kterém voda již poklesla. Takto nasbíraná voda také výborně slouží k zálevání.