Vzpomínáte, když jsme chodili do školek? Brodili jsme se barevným listím, které se na jaře proměnilo v živiny. "Dobře si vybavuji ten jemně šustivý zvuk." Šourali jsme v něm nohama a přahazovaly jej. A bylo to milé. Tehdy se ještě listí nepovažovalo za nepořádek. Ba naopak, pro výrobu té nejlepší zeminy z kompostu je to jedna z nejlepších ingrediencí, říkávaly moudré babičky.
Ony sice neuměly s iPhonem, za to však věděly, jak si vypěstovat výborné a nezávadné jídlo. Ta babiččina sladká mrkev. Ty chutné bramnory..
Toho času byly aleje všude. Propojovaly naše města a obce.
Na fotce alej vedoucí z Teplic nad Metují do Bučnice. Ano, už je to minulost. Je nám z toho velmi smutno. Bylo to nádherné místo utvářející jedinečnou atmosféru Teplic nad Metují. 
Nechápeme, jak si mohl někdo dovolit tolik stromů vykácet a ani se občanů nezeptat, zdali s tím souhlasí. Kdo o tomto rozhodl? A kde vlastně to dřevo skončilo? Rozšiřování silnice přeci není důvodem k tomu zničit takové obrovské vodojemy v době, kdy je nedostatek vody. A když už, nestačilo by vykácet jen jednu stranu? Hodně se nám to nelíbí.
Jaký je tvůj názor? Znalo jsi tu alej? Diskutujme o tom, ptejme se. Je to krajina nás všech. Ale vypadá to, že si někdo myslí, že je tomu jinak.
Takhle vypadá stejné místo v roce 2019. Místo krásné aleje stromů, které čistily vzduch, chránily vozovku před sněhem, uchovávaly vodu, stínily slunečnímu svitu při jízdě autem, zde vyrostly nové LED lampy. Proč? Do roku 2018 zde nebyly potřeba? Takže tyto lampy svítí celou noc a vyzařují do krajiny energii, která je opakem klidného spánku ve tmě. Kolik lidí zde projde za noc? A chodí dnes jetě někdo po silnici bez baterky?
Kam to spěje v posledních letech?
Stromy, keře, mlází jsou nedílnou součástí životního prostředí, ve kterém se cítíme dobře. A především krajina bez nich není funkční. Kam to spěje v posledních letech? Chtěli bychom slyšet tvou odpověď :-). Ve spodu stránky je diskuzní kniha k tomuto tématu. Tak se poděl o své názory a zkušenosti.
Paradoxem je, že čím méně bude stromů, tím více bude devastujících větrů. Nikdo z nás by jako hostitel (planeta Země) nenechal žádného parazita (dnešní člověk), aby nás svlékal z kůže donekonečna. Když nás na kůži něco otravuje, tak foukáme.. Tak proč si myslet, že Země se nebrání? A podívejme se, kolik stromů zbytečně ubylo letos (2018). "Tuším, že bude foukat hodně.."
Kolik pozornosti věnuješ stromům kolem sebe?
Všímáš si, jak každým rokem nenávratně mizí více a více stromů? Sází se i nové, ale ty, želnám, nenahradí stromy rostoucí 200 a více let.
Old Tjikko
Údajně nejstarší strom na Zemi. Roste ve Švédsku a jeho stáří se odhaduje kolem 9 500 let.
Kde jsou ty krásné vzrostlé stromy v parcích a městech? A kam mizí to dřevo? Není náhodou majetkem všech obyvatel?
Rok 2020, Městský úřad Teplice nad Metují. Kam zmizel ten krásný smrk? A především, proč zmizel?
Byli jsme osobami, které dlouhá léta vnímali stromy, řekněme, povrchně. Skoro jsme si nevšímali, když nějaký strom z našeho města či okolí zmizel. Byla to slepota. Dnes je tomu jinak. Všímáme si a je důležité, abychom si všímali všichni.
Tento strom opravdu nevypadá nemocně. Proč a kdo rozhodl o jeho pokácení? Jak je možné, že je tak snadné získat povolení? A neposledně, kde je dřevo - materiál?
Adršpach 2019
A co lesy v ČR, jak jsme na tom?
Ještě před 7 lety jsme vůbec netušili, že tu žádné opravdové lesy nemáme. Tušíš, co tím myslíme?
To, co tu zbývá, jsou nejvíce smrkové zahrady. Ty jsou sice výhodné pro prodejce dřeva, avšak nikoli pro planetu Zemi. Ale ani nekonečný zápas s kůrovcem zřejmě nestačí proto, aby si to lidé, kteří se starají o lesy nás všech, uvědomili. Jsou tedy z našich daní placeni ti správní lidé?
Vážně jsme si to za několik desítek let života nevšimli a neuvědomovali. Ty skutečné původní lesy by dnes vypadaly... Umíte si to představit? Tu rozmanitost druhů a tu fascinující, dechberoucí velikost stromů rostoucích třeba 500 i více let. Kolik by nám takové lesy dávaly dřeva jen ze spadaných větví? Kolik by dokázaly v sobě uchovat vody?
Sekvojovec obrovský funguje v krajině dle odhadů 2100 až 2900 let. Dle objemu je největším stromem světa. Žije v Národním parku Sequoia v USA v Californii.
Listy velké jako lupeny lopuchu, kmeny široké jako těla obřích komínů. Z těchto by se linuly tedy hordy svěžího vzduchu místo čoudu. Takové monumentální lesy by z našeho vysušeného vzduchu dokázaly udělat kyslíkovou lázeň způsobující při nejmenším buněčnou vášeň. Tak sázejme a počkejme si 500 let. To nezní moc pozitivně, viďte? Však to uteče a z každého hloupého snu se nakonec probudíme.
Protože v té době ještě lidé měli stromy rádi. Stromy kolem kolejí, které neohrožovaly vzrůstem bezpečnost, nikomu nevadily.
Když nějaký strom spadl, vlak prostě nejel, než se "překážka" odklidila. Ostatně, jak to při dnešním dřevorubeckém umění může dlouho trvat, než se odklidí spadlý strom z kolejiště tak, aby vlak mohl projet? Odhadem, max. 30 minut? A co se děje dnes? Dnes už vadí i keře a smrčky které nedosahují ani 2 m.
A tak místo krásných remízků a mladých lesíků kolem tratí máme zpustošené holiny vystříkané pro jistotu ještě round-upem, který z těch svahů a kolejiště stéká přímo do podzemní vody, kterou pak pijeme.
Je to neuvěřitelná devastace krajiny a hazardování s naším zdravím, to, co se tu děje. Je to zbytečné vyhazování veřejných prostředků z daní nás všech. Chceme to? A pokud to mají na svědomí nařízení EU, chceme, aby nám někdo diktoval takováhle zvěrstva? V čem naše děti budou žít? Co budou dýchat?
Tedy místo krásné krajiny, která na vás působí nejen kdykoli jedete vlakem, ale také, když jedete autem či jdete pěšky, máme dnes všude kolem kolejišť mrtvolnou pustinu. Hodně nás to mrzí, protože se to děje za naše, stejně jako za vaše, peníze. A nikdo se nás nezeptal, jestli chceme žít v takové krajině a ještě za to platit! Osobně chceme raději naše daně investovat do rozvoje přírodního prostředí a ne do jeho devastace.
Stromy ale mizí i z našich měst a parků.
foto Tepl, Florian
Stromy mizí ve velkém i v jiných částech světa. Kdo za tím stojí? Kdo má právo rozhodovat o životním prostředí nás všech? Jak dlouho tomu ještě budeme nečinně přihlížet?
Vypálené pralesy, které se likvidují kvůli plantážím palmového oleje. Například Borneo, ale děje se to i jinde. Chování určitých skupin lidí se stává pro planetu zničujícím. Chováme se jako rakovina. Bez deštných pralesů nebude déšť. Bez deště nebudeme ani my - lidé. Říkáme si homo-sapiens. Ale přitom se chováme k naší hostitelce planetě Zemi jako ten největší virus, parazit. Kdy s tím přestaneme? Co vše se ještě musí stát?
